Dokonce i tu kapsu jsem chtěla vyšívat, poník z polštářku měl být původně na batůžku. Nakonec jsem však nápad s batohem uložila "k ledu". Až do předvčerejška. To jsem prostě nutně musela šít batoh, přestože můj seznam věcí, co chci ušít do porodu (nebo aspoň do konce roku), je dlouhý jak týden před výplatou. V rychlosti jsem projela internet a našla tento návod. Ze své "syslírny" jsem vybrala látky a hned se pustila do díla. Na přední kapsu jsem našablonovala stříbrnou barvou Pentart motýlky a dozdobila je kamínky. Jsem zvědavá, jak dobře jsem obojí zažehlila, na barvu jsem ještě hotfix kamínky nedávala. Snad tam aspoň chvíli vydrží.
Rychle uklidit, hodin je jak na kostele a honem pro dítko do školy. Ale plány jsem v duchu kula dál....řekla jsem si, že když šiji ten batoh, využiji tu reflexní pásku na batohy, co jsem si koupila na vyspravení a vylepšení aktovky. Zastávám heslo, že důležité je vidět a být viděn. U dítěte to řeším dvojnásob.
V původním návodu má batoh na kapse magnetické zapínání, kdežto já chtěla kapsu na zip. Taky jsem chtěla dovnitř malou kapsičku na drobnosti a poutko na karabinku. Ale zbytek jsem stříhala dle návodu, jen přepočítat rozměry z palců na centimetry byla trošku fuška.
Některé díly jsem si poskládala a obšila dle návodu, některé jsem stihla i podlepit a opět jsem se musela uhánět ke škole, jelikož malá nechodí do družiny. Ehmmm, čípak to byl asi nápad, že jí bude vyzvedávat po vyučování??? Že by můj???
Další den, další kousek hotový - začínám kompletovat ....
Nakonec se mi podařilo batůžek zkompletovat a došít - jen kroužky musím, až dojdou, vyměnit za plastové posunovače.
Když jsem byla v porodnici, došly mi z Ebay přezky. Takže výměna a malá může s batůžkem vyrazit na víkend k babičce 
.
. 
Žádné komentáře:
Okomentovat