Jednoduché tenké čepičky

Mít doma malou, neposednou divošku a koupit jí světle růžovou čepičku není ideální kombinace. Ale když ta růžová je tááák hezká . Tak jsem ještě dvě ušila. Střih je obkreslená koupená čepička. Jedna je ozdobená koupenou nažehlovačkou, druhá je hladká.






Uložit

Křížková výšivka 2009/10

Hodiny - vyšívané za dlouhých zimních večerů na mateřské



Sestřiženo, olemováno a vsazen hodinový strojek ze starých hodin. Hodiny slouží dodnes.



Památeční polštářek pro dcerku.



Detail motivu.

Uložit

Déčkové polštářky

U nás prostě frčí Déčko a oblíbení Duháčci. Takže měla malá víc než jasno, když jsem jí dala voskovky na textil, co si na polštářky namaluje.





A já už jsem jen všila zip a polštářky dokončila.

Přikrývka na velkou postel

Dcerka odrostla dětským peřinkám a bylo potřeba řešit větší. Tak jsem si nechala v Ikee koupit 2 přikrývky. Původně jsem myslela, že bude stačit jedna, ale myslím, že by pod ní bylo příliš chladno. A tak jsem vzala obě a jednoduše je sešila k sobě po obvodu.



Na sešité deky jsem si udělala povlak se zipem, abych je mohla prát. Mám pračku s vrchním plněním a kdyby to bylo napevno, deku bych nevyprala. Byla by príliš velká. A nakonech jsem mohla prošít rohy, aby v povlaku neujížděly....je to jen přichycené, před praním se to snadno vypáře a pere se odděleně. A až si pořídím tu větší pračku s předním plněním, třeba se vejde celá.




A teď už zbývá jen povléknout....

Renovace vodítka

Pes mi v nestřežené chvíli "ohlodal" vodítko. A mě bylo líto ho vyhodit. Hlavně mi vyhovovalo délkou a polstrováním v "oušku". Takže jsem renovovala.



Nejprve jsem opálila otřepené kraje, aby se to už dále nepáralo.



Postižené místo jsem Omotala kouskem červené látky, abych zakryla chybějící kus a důkladně prošila. Pak jsem z obou stran našila stužku, tematicky s psími ťapkami.



Hotovo, jde se venčit .

Mikina pro mě

Venku se nám pomalu ochlazuje, tak je potřeba zateplit nejen dítě, ale i sebe, že. Takže jsem se dala do šití mikiny pro mě. První fáze - stříhání dílů proběhla dobře, ještě mi zbyl materiál.



Pak jsem se dala do šití kapes. Zipy ještě šly...Ovšem vymyslet tu klokaní kapsu, aby byla přesně tak, jak si představuji, byla celkem fuška. Ale povedlo se. Pak se objevil problém. Vůbec netuším, jak se mi to povedlo, ale při tak banální věci, jako je lemování sešité kapuce se mi podařilo si prošít prst. Což by samo o sobě nebylo to nejhorší. Jenže taky se mi povdedlo přetrhnout hnací řemínek. Prostě šikovná, co naplat . Naštěstí mám šikovného muže, taky mi ten řemínek zkusil slepit - vteřinovým lepidlem. A šlo to. Dolemovala jsem, sešila celou mikinu. I ty zipy v raglánu jsem všila celkem obstojně. Mikinu jsem si vyzkoušela, celkem to šlo, ale nebylo to úplně to pravé. A ještě jsem musela vymyslet zakončení.



Takže jsem vytáhla další šití - úplně nevinná trička pro malou....a to už milý řemínek nevydržel a odporoučel se nadobro. A já jsem dočasně bez stroje, musím se zabavit jinak. Ale už mám na cestě nový...

Řemínek po pár dnech došel, muž mi ho nasadil a stroj byl opět funkční....ovšem "vyšší moc" asi chtěla, ať si odpočinu od šití a já se nějaký čas ke stroji nedostala. A pak se mi do toho prozměnu nechtělo....ale aspoň jsem měla čas vymyslet zakončení.

A toto je výsledek. Ze zbytků jsem nastříhala "náplety" a mikinu jimi zakončila. Zbyly mi tři malé kousky fleecu, takže to dalo vážně tak tak. Mám mikinu příjemně dlouhou, nevykasává se a je přesně podle mých představ.

Mýdlo s ricinovým olejem

Mé první mýdlo, vyrobené procesem za studena bylo výživné mýdlo s ricinovým olejem podle Moderne alchymistky.
Jen vůni jsem použila růžové dřevo a jako barvivo jinou modrou, než alchymistka, takže mi vyšel úplně jiný odstín - škoda, fialová by se mi líbila.

Po 3 hodinách ve formě to vypadalo už trochu jako mýdlo.



Nemohla jsem dospat, hned ráno jsem se vrhla na krájení. Takto mýdlo vypadalo po vyndání z formy.



Byly tam místy bublinky, mýdlo jsem pěchovala do formy už celkem husté.



A teď už jen čekat, až vyzraje.



Mýdlo po vyzrání bylo velice příjemné, příjemně vonělo a mydlilo.

Háčkovaný šátek

V háčkovací skupině se to koncem léta hemžilo šátky. A tak jsem se rozhodla, že si jeden na zimu taky pořídím. Pak za mnou přišla dcerka, že by se chtěla učit plést. Pletení mi pro ní připadalo složité, tak jsem vytáhla ( svůj jediný) háček a učila jí řetízek. Celkem jí to šlo :-).

Pár dní na to jsem šla do města a ve výloze galanterie zahlédla nádherné růžové klubíčko s lesklou nitkou. Tak jsem si pro něj zašla a abych nevypadala jako Barbie, vzala jsem k ní ještě klubíčko bílé. Pak už si je na youtube najít instruktážní video s postupem a hurá do toho.

První řada mi šla, s dalšími byla potíž. Několikrát jsem párala, než jsem přišla na to, jak to dělat správně. Jsem spíš pletařka, s háčkem moc kamarádi nejsme. Ale nakonec jsem ho pokořila, aspoň pro tento konkrétní vzor. A začalo mi to jít.



Začalo mě to bavit, ze začátku to i celkem rychle přibývalo.



A pak mi došlo klubíčko....Bohužel šátek nebyl ještě dost velký. Nechtěla jsem, aby bylo vidět, že je to "nastavované", tak jsem udělala poslední foto a začala jsem párat.



Zakomponovala jsem růžovou.



Detail lesklých nitek



Konečně hotovo.



Šátek má nejdelší stranu dlouhou 126 cm a kratší 89 cm.

Křížková výšivka - archív

Křížkové vyšívání z let 2005-2008.

Čepice s reflexními prvky

Venku se ochlazuje, ale na kulicha to ještě není. Teda, podle mě je teplota na kulicha tak od mínus pěti níž - a to ještě jen někdy . Ovšem můj muž se nechal ostříhat, tak už kulicha vytáhl. No a sundá ho asi až zas na jaře. Takže při velké objednávce reflexních nažehlovaček jsem do košíku přihodila ještě antracitový finerib. Na náplety k softshell kalhotám, co budu šít, ale i mužovi právě na čepici.

Nejdřív je potřeba odměřit na náplety, ze zbytku budou čepice.



Sestřihnout čepici...



A kamarádka, že chce taky čepici - s medůzou. No, tu jsem vážně neobjednávala. Takže jsem stříhala a stříhala reflexní pásku, až jsem stvořila cosi, co se s trochou fantazie za medůzu dá považovat.



Teď už jen sloupat ochrannou folii z kousků a může se nažehlovat.





A nakonec celou čepici jen sešít.



A ještě jednu pro manžela. Je velký milovník našeho rodinného Citroëna, tak jsem stvořila logo. A aby bylo více vidět, dala jsem ho do rámečku.



A hotová čepice.



Hlavně jsem to pojala jako zkoušku, jak se bude ta reflexní páska chovat na úpletu při namáhání. Jinak odráží krásně, v provozu se to bude určitě hodit.

EDIT....tenká nažehlovačka při natažení popraskala.....takže u další verze budu nažehlovačku podlepovat

Větrníkové polštářky

Archivní práce z r. 2011 - patchworkové polštářky s větrníkem, neboli flic-flac. Pro kamarádku jsem dělala zeleno krémové a při té příležitosti jsem koupila látku i pro sebe....a jak jinak než fialovou, moji oblíbenou. A chtěla jsem zas něco jiného než posledně, tak volba padla na vzor větrníků.

Stříhání a sešívání základních kusků je celkem lehké, ale pak nastává ta těžší část - rozstříhat to znovu a znovu sešít. Takže se předkreslí na látku, jak se to bude vystřihovat nyní.



Celé se to pootočí a sešije. Jen nepomotat jednotlivé dílky.



A pak už jen podložit vlizelínem, prošít a zkompletovat polštářek.



A udělat to samé i se zrcadlovou verzí.



A hotovo .


Uložit