Mikina pro mě

Venku se nám pomalu ochlazuje, tak je potřeba zateplit nejen dítě, ale i sebe, že. Takže jsem se dala do šití mikiny pro mě. První fáze - stříhání dílů proběhla dobře, ještě mi zbyl materiál.



Pak jsem se dala do šití kapes. Zipy ještě šly...Ovšem vymyslet tu klokaní kapsu, aby byla přesně tak, jak si představuji, byla celkem fuška. Ale povedlo se. Pak se objevil problém. Vůbec netuším, jak se mi to povedlo, ale při tak banální věci, jako je lemování sešité kapuce se mi podařilo si prošít prst. Což by samo o sobě nebylo to nejhorší. Jenže taky se mi povdedlo přetrhnout hnací řemínek. Prostě šikovná, co naplat . Naštěstí mám šikovného muže, taky mi ten řemínek zkusil slepit - vteřinovým lepidlem. A šlo to. Dolemovala jsem, sešila celou mikinu. I ty zipy v raglánu jsem všila celkem obstojně. Mikinu jsem si vyzkoušela, celkem to šlo, ale nebylo to úplně to pravé. A ještě jsem musela vymyslet zakončení.



Takže jsem vytáhla další šití - úplně nevinná trička pro malou....a to už milý řemínek nevydržel a odporoučel se nadobro. A já jsem dočasně bez stroje, musím se zabavit jinak. Ale už mám na cestě nový...

Řemínek po pár dnech došel, muž mi ho nasadil a stroj byl opět funkční....ovšem "vyšší moc" asi chtěla, ať si odpočinu od šití a já se nějaký čas ke stroji nedostala. A pak se mi do toho prozměnu nechtělo....ale aspoň jsem měla čas vymyslet zakončení.

A toto je výsledek. Ze zbytků jsem nastříhala "náplety" a mikinu jimi zakončila. Zbyly mi tři malé kousky fleecu, takže to dalo vážně tak tak. Mám mikinu příjemně dlouhou, nevykasává se a je přesně podle mých představ.