Košík/kolébka pro miminko

Když se měla před 7 lety narodit Anička, můj muž se pořád kasal, jak jí vyrobí kolébku. A co myslíte? Stále její výrobu odkládal. Až jsem mu to letos v září opět připomněla, že by mohl kolébku udělat aspoň Matyáškovi. Vybírali jsme nějakou dobře proveditelnou variantu, až se nám zalíbila tato fotka.

Na výrobu jsem potřebovala 1,7m hvězdičkové látky, nějaký ten termolín a bílou látku. Tu jsem nakombinovala z domácích zásob. Na konstrukci jsme sdělali 3 násady na koště a 2 prkénka, co zbyla, když jsme v létě stavěli schodiště. Když jsme zvládli s mužem vyprojektovat a postavit sami L-kové schodiště, tak kolébka přeci musí být "brnkačka". A taky celkem byla.

Muž si postupně chystal a lakoval konstrukci, já se večer před štědrým dnem konečně pustila do šití. První zkouška bez konstrukce, bez hotového lemování, jestli se vejde deska.

Ze zbytků, co mi zbyly po vystřižení rožků jsem našila popruhy na uchycení, větší zbytek jsem použila na "peřinku", co schovává výztužnou desku. Nedalo mi to na celé, takže jsem improvizovala kusem bílé látky. Nakonec to vypadá mnohem lépe, než jen hvězdičkové.

A nejdůležitější součást .

  

Nakonec jsme kolébku stihli udělat ještě letos, tak  máme takové vlastní jesličky s malým jezulátkem pod stromečkem .

Hvězdičkovou látku jsem využila do posledního centimetru, zbyl mi asi 10 cm široký proužek, který přijde ve formě popruhu ještě přes kolébku, abych na něj mohla zavěsit malému hračky.

Podkolenky

Chvíli před porodem jsem byla oslovena, jestli bych nezvládla uplést vzorované podkolenky. A protože ráda pletu a navíc miluji výzvy (byť se pak vztekám, jak jsem na takovou blbinu mohla přistoupit ), souhlasila jsem. A tak vznikaly po chvílích, kdy náš maličký spinkal, podkolenky. Největší fuška byla vybrat správné příze, nakonec zvítězila ponožková Aktiv (75% vlna, 25% polyamid).

Po dvou dnech už se to začalo tochu rýsovat....

Naučila jsem se plést kytičkový vzoreček, vypadá moc hezky.

Za dalších pár dní jsem se propracovala až k patě, tam jsem si nebyla moc jistá a potřebovala ponožku vyzkoušet. Pro účely zkoušky i focení mi coby modelka zapózovala dcerka, tak má podkolenky trochu vyšší, než bylo plánováno .

Tak ještě druhou ponožku.... Tady je zrovny vidět "šev", nějak jsem neuhlídala, aby si ponožky oblékla správně, jsou pletené jako levá a pravá, aby šev byl dovnitř.

 

Uháčkovat květinky a stužku a dozdobit....

Hotovo .

Pletené vlňáčky

Jelikož jsem dcerku nadšeně látkovala, rozhodla jsem se i druhátko balit do látky. A protože jsem svou látkovací výbavu zčásti rozprodala, musela jsem doplnit zásoby. Takže jsem na internetu vypátrala vzor, podle kterého jsem pletla svrchňáčky, objednala vlnu a za dva dny jsem si mohla odškrtnout další položku na seznamu výbavičky.

....a  protože je nutné po použítí nechat vlňáčky "vydýchnout", je potřeba mít alespoň dvoje a střídat je.

EDIT: 11.12.2016: Po příchodu z porodnice (a zaběhnutí alespoň nějakého režimu) jsem chtěla Matyáška látkovat. Vlňáčky zbývalo už jen nalanolinovat, aby neprovlhaly. Lanolinová kůra byl celkem oříšek, protože u nás není čistý lanolin k dostání. Ale nakonec mě zachránil internet. Připravila jsem lanolinovou kúru a po uschnutí jsem mohla začít vlňáčky používat. S osvědčeným novoskladem na Snappi sponku.

Chlupatá kombinézka

Kombinézka podle střihu Ottobre 1/2016 z coral fleecu. Je nádherná, chlupaťoučká, ale při šití jsem myslela, že to zabalím do nějakého pytle a půjde z domu. Těch chlupů všude, přestože jsem jednotlivé díly i sešívané části chodila vyklepávat ven. Nakonec jsem ráda, že jsem to nevzdala, protože je krásná .

Původně jsem myslela, že bych jí malému oblíkla na cestu z porodnice, kdyby bylo chladno, ještě přes fleecový kompletek, ale velikost 62 mu byla asi o 20 cm delší . Teď, v šesti týdnech už v ní nevypadá tak ztraceně .

Batůžek s motýlem

Malá před časem podědila batůžek. A protože ze 3 zipů už je funkční jen jeden (naštěstí teda ten hlavní), vzpomněla jsem si na myšlenku, že jsem jí kdysi chtěla batoh ušít. Před 3 lety jsem narazila na tento obrázek, který mě inspiroval...



Dokonce i tu kapsu jsem chtěla vyšívat, poník z polštářku měl být původně na batůžku. Nakonec jsem však nápad s batohem uložila "k ledu". Až do předvčerejška. To jsem prostě nutně musela šít batoh, přestože můj seznam věcí, co chci ušít do porodu (nebo aspoň do konce roku), je dlouhý jak týden před výplatou. V rychlosti jsem projela internet a našla tento návod. Ze své "syslírny" jsem vybrala látky a hned se pustila do díla. Na přední kapsu jsem našablonovala stříbrnou barvou Pentart motýlky a dozdobila je kamínky. Jsem zvědavá, jak dobře jsem obojí zažehlila, na barvu jsem ještě hotfix kamínky nedávala. Snad tam aspoň chvíli vydrží.



Rychle uklidit, hodin je jak na kostele a honem pro dítko do školy. Ale plány jsem v duchu kula dál....řekla jsem si, že když šiji ten batoh, využiji tu reflexní pásku na batohy, co jsem si koupila na vyspravení a vylepšení aktovky. Zastávám heslo, že důležité je vidět a být viděn. U dítěte to řeším dvojnásob.



V původním návodu má batoh na kapse magnetické zapínání, kdežto já chtěla kapsu na zip. Taky jsem chtěla dovnitř malou kapsičku na drobnosti a poutko na karabinku. Ale zbytek jsem stříhala dle návodu, jen přepočítat rozměry z palců na centimetry byla trošku fuška.


Některé díly jsem si poskládala a obšila dle návodu, některé jsem stihla i podlepit a opět jsem se musela uhánět ke škole, jelikož malá nechodí do družiny. Ehmmm, čípak to byl asi nápad, že jí bude vyzvedávat po vyučování??? Že by můj???

Další den, další kousek hotový - začínám kompletovat ....

Nakonec se mi podařilo batůžek zkompletovat a došít - jen kroužky musím, až dojdou, vyměnit za plastové posunovače.

 

Když jsem byla v porodnici, došly mi z Ebay přezky. Takže výměna a malá může s batůžkem vyrazit na víkend k babičce .